Jsme na Facebooku! Koukni, co je nového.

Seriál na Studenta.cz Studenti a věda: Je sexy? Je in? Jak na kariéru ve vědě?

 

Seriál na Studenta.cz

Představujeme rektory

Představujeme rektory

Kdo jsou nevyšší představitelé českých vysokých škol? Jednotlivé rektory univerzit představujeme v našem seriálu.

Všechny díly seriálu zde

Batismus v praxi: Alespoň v něčem chceme být nejlepší na světě

23.3.2015 / Školy a my

Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, prof. Ing. Petr Sáha, CSc., vystudoval Technologickou fakultu při brněnské VUT. Ta měla pobočku právě ve Zlíně. Později zde působil jako děkan. Přes deset let bádal na univerzitě ve Švédsku. Jeho oborem jsou technologie plastů a pryže. Teď už po čtvrté stojí v čele univerzity o 10 tisících studentech na šesti fakultách. V jeho prostorné prosluněné kanceláři jsme naťukli zákulisí vzniku UTB, odkaz krále obuvi nebo to, jací jsou studenti na Moravě.

Proč jste se před čtrnácti lety rozhodl angažovat v založení nové univerzity ve Zlíně?

Pracoval jsem tehdy ve švédském Göteborgu na univerzitě a kolegové ve Zlíně mě požádali, abych kandidoval na funkci děkana. Později, když se mé děkanské období chýlilo ke konci, jsme se museli rozhodnout, jestli zůstaneme součástí VUT nebo budeme usilovat o založení samostatné univerzity. Rozhodli jsme se pro druhou variantu. Kdyby zde měla zůstat jen fakulta, nejspíše by po čase zanikla, podobně jako každá pobočka. 

Původní myšlenkou bylo mít čistě technologicky zaměřenou univerzitu?

Ne, když už jsme se začali domlouvat, že ve Zlíně bude jednoho dne univerzita, tak jsme vygenerovali druhou fakultu – Fakultu managementu a ekonomiky. A usilovali jsme ještě o třetí fakultu. Vzhledem k tomu, že ve Zlíně měla pobočku pražská Vysoká škola umělecko-průmyslová, chtěli jsme založit fakultu průmyslového designu nebo podobného zaměření. Tak vznikla Fakulta multimediálních komunikací. Postupně přicházely další nápady na rozšíření univerzity, a byly založeny další tři fakulty - aplikované informatiky, humanitních studií a logistiky a krizového řízení. 

Co se vyučuje na Fakultě multimediálních komunikací?

Fakulta má unikátní zaměření – spojuje umělecké obory, specializované na reklamu, a mediální a komunikační studia. Takže už od začátku učíme spolu žít umělce a budoucí odborníky na marketingové komunikace. V praxi je to někdy velmi složité, ale na fakultě tyto vztahy fungují. 

Neměli jste problém ze začátku sehnat studenty?

Ne, vůbec neměli.

A odborníky, kteří by u vás učili a bádali?

Tak to bylo horší, protože vybudování personální struktury není jednoduché. Je to dlouhodobý proces, kterému jsme věnovali mimořádnou pozornost. Dnes už máme standardní personální strukturu jako na všech ostatních univerzitách.

Nacházíte se v 15. roku existence UTB. Jste spokojen s tím, jak teď univerzita funguje?

Ne zcela, chceme se dále posouvat v tom pomyslném „rankingkovém“ žebříčku nahoru. Vzdělávací procesy jsou na škole už stabilizované, teď teprve dokončujeme ty kvalitativní, třeba výzkumnou infrastrukturu. To se nám zatím daří, i když u humanitních oborů je to horší. 

Jak vypadá váš typický den?

Když je to do časopisu, musí to být pozitivní, že? 

Jen řekněte pravdu…

Ráno začínáme urgentními věcmi. Mám poměrně velké kompetence například v personalistice. Ta se řeší prakticky jako první bod exekutivního procesu. Pak přijdou podle programu schůzky, které se střídají po dvaceti až třiceti minutách. Většinou se to ale protahuje, a pak mě ze sekretariátu urgují, že už mám být dávno někde jinde.

Vy jste se stal rektorem hned od založení v roce 2001. Odsloužil jste dvě funkční období, po vás nastoupil jiný rektor, ale ten vydržel jen dva roky. Čím to podle vás je? 

Když už jsem se do projektu univerzity dal, tak jsem úplně změnil své životní priority. Přece nebudu jen hrát někde golf.

Máte nějaké životní zásady, kterým se na univerzitě řídíte?

Od filozofie „batismu“ přebíráme motto, že alespoň v některých segmentech chceme být nejlepší na světě. Od toho se pak odvíjí celá strategie dalšího vývoje univerzity. 

Jak se projevuje „batismus“ v řízení a duchu univerzity?

Jsou to dvě věci. První je historie batismu, nad kterou se v médiích nese svatozář. Ale ten, kdo umí číst mezi řádky, zjistí, že tenkrát měli přibližně stejné problémy, jako máme my. U Bati byl také soubor lidí s různými schopnostmi a ambicemi jako u nás, a museli se s tím nějak poprat. Na druhou stranu je velice obtížné naplňovat své vize. Je to překážková dráha, na které se daří někdy více, jindy méně. 

Co vaši absolventi a uplatnění na trhu práce?

S tím jsme měli velké problémy, protože u nás se práce shání těžko. Ale postavili jsme se k tomu čelem – mimochodem - také příklad řízení od Bati. Když nějaká oblast nefunguje, založím si vlastní jednotku, která pomůže. Proto jsme zřídili Job centrum, které pomáhá studentům zorientovat se na pracovním trhu, najít si práci, případně stáž. Ale také je naučí, jak například vytvořit životopis nebo prezentovat sám sebe. Postupně se situace zlepšuje. Pracovní trh sice nemůžeme ovládat, ale můžeme studentům s nalezením uplatnění pomáhat. V dlouhodobé perspektivě investujeme nemalé prostředky do výzkumu, technických parků a podnikatelských inkubátorů.

Ke klasickému diplomu udělujete studentům také Diploma Supplement, jehož patronem je EU i UNESCO. Usnadňujete tak absolventům uplatnit se v zahraničí, ale není to škoda?

Oni mají úplně jiné představy o životě a domácí trh prakticky práci ani nenabízí. Pak ale mají rodiče pocit, že by měl někdo zůstat doma, a jsou z toho dilemata. Na Moravě se ještě ctí rodinné tradice, takže pak to dopadne tak, že žádný potomek nezůstane doma a stojí tu prázdné baráky. To je škoda.

Všimla jsem si, že prostřednictvím webu Laboratvoř.cz aktivně lákáte studenty na technologickou fakultu. Dokonce nabíráte bez přijímaček.

Technické školy to dělají principiálně. My věnujeme víc energie doktorským a postdoktorandským studiím, tam už pracujeme zásadně s talenty, kteří prokážou, že mají zájem o vědeckou práci.

U humanitních oborů by to podle vás nemohlo fungovat?

Obory jako ekonomie či multimediální komunikace mají velmi přísné přijímací řízení. To je dáno tím, že přebytek se musí nějakým způsobem regulovat. 

Slyšela jsem, že se snažíte ve Zlíně obnovit kreativní průmysl. Jak?

Ano, přes Fakultu multimediálních komunikací. Teď zrovna probíhá projekt Kreativní Zlín, který spojuje kreativní odvětví ve městě a zaměřuje se na design, film, audiovizi, architekturu a marketing. V jedné z našich budov bude působit Kreativní centrum, v němž najdou zázemí pro svou činnost začínající designérské firmy. 

Když byl Tomáš Baťa s něčím nespokojený, tak šel a vyřešil to. Například, když nebyl spokojený s místní samosprávou, tak se stal starostou…

To já nebudu dělat. Já jsem se upsal jedné firmě. Až mi skončí funkční období, budu se věnovat výzkumu – mám spoustu rozdělaných projektů.

A co chcete stihnout ještě v rámci funkce?

Před lety jsem nastoupil do funkce s cílem vybudovat mezinárodně respektovanou univerzitu, a na tom nepřetržitě pracujeme. S tím souvisí zkvalitňování vzdělávacího procesu a důraz na výzkumné činnosti, které dělají univerzitu univerzitou. Důležité je také kvalitní zázemí pro studium a výzkum. V nejbližších měsících například zahájíme stavbu vzdělávacího komplexu, která pomyslně dokončí základní infrastrukturu univerzity.  

Poslední dobou se hodně řeší odlišnost generace Y. Jaké jsou podle vás rozdíly mezi dnešní generací studentů a tou, kdy jste studoval vy? 

Žádné podstatné. V zájmu vzdělání je třeba na sobě tvrdě pracovat, a to v každé době. 

Text: Jekatěrina Tkačenko
Foto: Petr Huser

Diskusní fórum

Proudly Primát.cz Kolejroku.cz